Večer s menhiry1

Občanské sdružení U Nás uspořádalo v sobotu večer již šestý „Večer s menhiry“. Hlavním hostem večera byl fotograf Jiří Plachý se svým souborem „Šumava tajnosnubná“. Jinak se celý program nesl ve vzpomínkovém, až nostalgickém tónu.

Roman Kozák, který moderoval celý večer, povyprávěl o keltském telegrafu, který se již taktéž stává tradiční jarní akcí. Hlavní organizátor a předseda pořádajícího sdružení Petr Čmerda pak promítl fotografie z předešlých pěti ročníků, a to od samotného příjezdu kamenů do města až po minuloroční koncert šamanského bubeníka Václava Kořínka (fotogalerii najdete zde). Na samotný závěr se na přání diváků promítl dokumentární film o stavbě volarského kromlechu, který natočil režisér Jan Maroušek.

Celý večer měli hosté možnost zdarma ochutnávat zajímavé čaje. Již pátým rokem je totiž součástí programu „Originellní čajírna“ Jirky Včeláka a Jaroslava Debřičky. Oba pánové jsou zkušení čajovníci – Jaroslav Debřička je jedním ze spoluzakladatelů čajového velkoobchodu Amana (dnes již bývalý) a Jiří Včelák dlouhá léta provozoval prachatickou čajovnu U Hrušky. Pánové každým rokem připravují speciálně pro menhirový večer něco netradičního – už jsme mohli ochutnat čaj z upražených větviček jasanu, nebo třeba sibiřskou specialitu – čaj ze suché drti houby zvané Čaga (Rezavec šikmý), která mimo jiné roste také na Šumavě. Letošní ročník pak byl bylinkový. K vyzkoušení byly nálevy z Bukvice lékařské, Mateřídoušky a Světlíku lékařského – to vše samozřejmě s odborným komentářem.

Jako každý rok se po skončení oficiálního programu sešli přátelé a obdivovatelé přímo u kamenného kromlechu, aby zde vykonali obnovení slibu „strážců“ volarských menhirů…

***

Pojďme si tedy říci něco o našich menhirech:

Volarský kromlech tvoří jedenáct kamenů. Nejvyšší, vizírová stéla, stojí uprostřed. Ostatní jsou osazeny do dvou protínajících se pentagramů. Rozmístění kamenů v kruhu není ani pravidelné ani náhodné. Kameny jsou situovány dle postavení slunce o letním a zimním slunovratu a při keltském svátku beltain.Volarský kromlech je koncipován zpola jako svatyně a zpola jako observatoř. Průměr kruhu je zhruba 6 metrů. Nejnižší kámen ční nad zem cca 60 cm a nejvyšší stéla měří 130 cm.

A kterak Volary k menhirům přišly?

Samotné menhiry pocházejí z bezejmenné náhorní plošiny v Krušných horách. Původně tvořily veliký soustředný rondel o několika desítkách kamenů. Ten však zanikl při scelování pastvin do větších celků, definitivně pak při stavbě silnice. Jsou ze světlé ruly s velkými bílými oky a jak bývalo u menhirů záhadným zvykem, jsou z kamene, který se v daném místě nevyskytuje; vždy byly na své místo dopraveny odjinud.

Záchranný sběr provedl Ing. Pavel Polák z Prahy, který poté hledal vhodnou lokalitu, kde by mohly být menhiry znovu vztyčeny. Díky jeho vazbám na naše město se tak menhiry dostaly právě do Volar. Ovšem převoz by se neobešel bez přispění sponzorů a příznivců: velké poděkování tak patří Ing. Miroslavu Řežábkovi, jednateli Městských lesů Volary s r.o., a Ing. Zdeňku Kašparovi, podnikateli v obchodu dřevem. Ing. Polák ( geolog a chemik, skautský vedoucí a koordinátor zřizování cyklostezek, jakož i člověk, před nímž má příroda jen málo tajemství) byl zároveň tím, kdo stavbu volarského rondelu řídil.

Tisíciletá energie menhirů byla znovu zapojena do krajiny, tentokráte šumavské. Ať menhiry opět slouží geniu loci volarské kotliny i jejích obyvatel a návštěvníků! Nechť sílu menhirů čerpají nejen ti, kteří vědí, ale i všichni ti, kdo zatím jen tuší…

foto: Miroslav Pecka a Jiří Plachý

Večer s menhiry2 Večer s menhiry3 Večer s menhiry4 Večer s menhiry5 Večer s menhiry6 Večer s menhiry14

Večer s menhiry7 Večer s menhiry8 Večer s menhiry9 Večer s menhiry11 Večer s menhiry12 Večer s menhiry13 Večer s menhiry15

Večer s menhiry10