Geograficko-badatelský internetový magazín Moskyt (www.moskyt.net) se vydal až na naší samotnou jižní hranici, aby tu pátral po stopách skutečného Krále Šumavy. Po stopách pašeráka, odsunutého Němce, převaděče, znalce hor i obchodníka, který pomohl stovkám našich lidí ke svobodě:

po stopách...„… Přijíždíme na Šumavu v krásný slunný den, kdy se září láme v říjen. Chceme navštívit místa, kterými Kilián skutečně chodil, chceme vidět močál, jenž tajnou stezkou přecházel, chceme poznat lávku, u které byl raněn a chceme zmapovat úsek hranice, kterým král pronikal na naše území. V dokumentech Pohraniční stráže a ve svazcích STB byla tajná stezka Krále Šumavy vedoucí přes lesy, horská sedla, slatě a louky oficiálně označována jako „kanál 54“. Ve filmu Karla Kachyni pak byla celá trasa zredukována na cestu přes neprostupný hraniční močál, kterou znali jen dva lidé (Kilián a hajný Paleček). Bylo to ale jinak!

Kanál 54 začínal na rozcestí U Sloupu nedaleko Vimperka. Stála tu v těch dobách hospoda manželů Koubových, kteří Kiliána znali a pomáhali mu. Jak jsme se dozvěděli od místního domorodce, stála asi 100 metrů severně od dnešní restaurace U Sloupu, těsně vedle silnice a nezbylo po ní vůbec nic. V hospodě se často skrývali Kiliánovi klienti, čekali tu až přijde noc a jejich převaděč. Jako úkryt vystrašeným a noční dlouhý pochod očekávajícím lidem sloužila i chalupa Josefa Peka, nacházející se prý u bývalé cihelny nedaleko rozcestí. Zkusili jsme zazvonit u branky plotu jak se zdálo dnes jediného obývaného stavení na rozcestí, ale přestože měla chalupa otevřená okna, přivítal nás jen štěkot černého vlčáka. Osud stavení Josefa Peka se nám tak vypátrat nepodařilo. Poblíž rozcestí jsme pak alespoň vnikli do rozlehlého opuštěného areálu bývalých kasárna, kde jsme si užili pěkného rovného buzeráku, střeženého bustou poručíka Vendelína Opatrného.

Z rozcestí U Sloupu Kilián vedl své skupiny uprchlíků do lesů podél železniční trati Vimperk – Lipka, překročil Medvědí potok a u Michlovy Hutě stočil své kroky do sedla mezi Kamennou (1101) a Bukovec (1099). Z lesů se vynořil u osady Nový Svět a čekal jej Kachyňovým filmem tak proslavený močál. Ano, Chalupská slať je jedinou větší bažinou, kterou skutečný Kilián při svých četných přechodech procházel. Toto rašeliniště se však nerozkládá na státní hranici, není příliš zrádné ani neprostupné. Je poměrně úzké, je zčásti porostlé klečí i zakrslými břízami a Kilián ho dokonale znal, neboť se nacházelo téměř za humny jeho rodného domu. Uprostřed Chalupské slatě je naše největší a nejkrásnější rašelinné jezírko…“

celý popis trasy plus další zajímavé info najdete zde:

KRÁL ŠUMAVY A JEHO KANÁL 54

„… Vracíme se po čase znovu ke slavnému pašerákovi a převaděči, přezdívanému v polovině minulého století Král Šumavy, abychom díky přispění pamětníka oněch dob nahlédli na poslední a nevydařený Kiliánův přechod hranice z trochu jiné perspektivy. Odhalíme dlouhá léta utajovaný a zapomenutý příběh jedné rodiny, pro kterou se ta květnová noc roku 1950 stala nocí osudnou…“

Díl druhý: Král Šumavy a zánik samoty Torfstich-Planie

Již potřetí se v novém článku vracíme k pašerákovi a převaděči, který si za své působení na státní hranici vysloužil neoficiální titul Král Šumavy. Tentokrát se věnujeme především podrobnému topografickému popisu trasy, kterou Kilián Nowotny vodil své „klienty“ ven z nesvobodného Československa.

Díl třetí: Kanálem cestou necestou

text a foto: www.moskyt.net

kral-sumavy