sumava-konference-pt150113-45_galerie-980Představy o jasných, pevných a zejména dlouhodobých pravidlech, jak je pro Šumavu chtěl nastavit senátní návrh speciálního zákona o Národním parku Šumava (NPŠ), ministerstvem životního prostředí připravovaná velká novela zákona 
o ochraně přírody a krajiny 
č. 114 nesplňuje.

Obavy o budoucí vývoj života na Šumavě proto zaznívaly velmi intenzivně z úst starostů šumavských obcí a zástupců regionu při úterní konferenci v Horní Plané nazvané Šumava na křižovatce.

Podle Vladimíra Many, náměstka ministra životního prostředí, by chystaná novela zákona č. 114 měla být v řadě ohledů lepší a především odpovídající jak platné legislativě České republiky, tak legislativě Evropské unie. Právě nesoulad s platnými právními normami byl podle jeho slov jeden z důvodů, proč senátní návrh speciálního zákona o NPŠ neprošel při hlasování v Poslanecké sněmovně. „Právě cesta velké novely zákona 114 bude vyhovovat 
i všem národním parkům nejen z hlediska ochrany přírody, ale i občanům, kteří tam žijí nebo přijíždějí za turistikou,“ podotkl Vladimír Mana.

Zmínil stručně i zásadní změny, které by chystaná novela měla přinést. Velmi zásadně se podle jeho slov mění základní podmínky ochrany národních parků. Ty by měly být nově rozděleny do dvou skupin. „Tedy na podmínky, které platí buď na celém území národního parku, nebo mimo zastavěná a zastavitelná území,“ dodal.

Novela by měla také odstranit někdy nesmyslné zákazy pohybu lidí v území národního parku nově zavedeným institutem klidových území, který by měl být vyhlašován tak zvaným opatřením obecné povahy. To se ale starostům nelíbí, kritizovali nejen fakt, že není dosud jasné, jaký by měla mít rozsah. Bývalý ředitel Správy NP Šumava Jan Stráský například upozornil, že dokud nebude jasno, co míní autoři, jakým rozsahem uvažují o klidových územích, nemá smysl o tom mluvit. „Dokud taková představa nebude, diskuse o zákonu se nepohne. Samotný zákon možná bude přijat, ale přijme se s naprostou nevírou a jistotou, že to bude špatný zákon,“ zdůraznil Jan Stráský.

Starostové rovněž připomněli, že se region musí od počátku existence Národního parku Šumava vypořádávat s měnícími se a nejednoznačnými pravidly, která s sebou nese každá změna ve vedení ministerstva životního prostředí. „S každou nově přicházející vládou se mění pravidla, proto voláme po jasných a neměnných pravidlech,“ okomentoval předseda Svazu obcí NP Šumava 
a starosta obce Modrava Antonín Schubert.

Jeho slova potvrdil také bývalý starosta Kvildy, první a současně také současný předseda rady NP Šumava Miloš Picek. „Před čtyřiadvaceti roky jsem byl jedním z těch, kteří se podepsali pod vznik Národního parku Šumava. Tehdy to byla doba plná porevolučního kvasu, naivity a důvěry. „Za těch následujících dvacet čtyři let nám úředník ukázal, co lze s dobrou vůlí udělat. Zcela nekompromisně a jednoznačně se chci zeptat, proč bych měl úředníkovi téhož ministerstva znovu věřit a dát na sliby, že budou opatření obecné povahy, že se budu moci bránit, že budou cesty a přístupnost. Proč mám někomu podepsat bílý papír a přesvědčovat své poslance, aby zvedli ruku pro novelu zákona 114, když například nebudu vědět, kam podle následujícího opatření obecné povahy budu smět chodit. Obávám se, že se stane to samé, co se stalo před čtyřiadvaceti roky,“ podotkl Miloš Picek. Stejně jako ostatním, 
i jemu vadí rozdílný přístup 
k evropské legislativě a spokojen není ani s možnostmi překračování hranice. „Říkáte, budeme mít univerzální zákon, který bude platit tady, stejně jako v Krkonoších, které jsou odsud přes tři sta kilometrů. Ale tam, pokud se nemýlím, není problém udělat jedinou novou stezku. Za celá léta zpět odtamtud nepřišla jediná stížnost, že se není možné dostat na nějaký hraniční přechod. Zatímco na Šumavě se nám z prosazovaných zhruba 27 navrhovaných přechodů podařilo prosadit jen asi sedm a ještě s omezeními,“ doplnil.

Pokud se týká podpory 
a rozvoje turismu v Národním parku Šumava, podle slov ředitele Správy parku Pavla Hubeného investuje Správa do této oblasti nemalé prostředky. Nicméně jaku Hubený připustil, ve srovnání 
s ostatními národními parky v České republice je na Šumavě co dohánět minimálně 
v rozsahu turistických cest. Pokud bychom se měli dostat alespoň na úroveň například Podyjí, pak by bylo potřeba mít na Šumavě zhruba 160 kilometrů nových turistických cest,“ uvedl Pavel Hubený. Dodal, že za posledních deset let investovala Správa do zařízení přímo souvisejících s cestovním ruchem 300 milionů korun a dalších zhruba 60 milionů dává každý rok na další činnosti v oblasti turismu, ať už jsou to informační střediska, propagace či obnova cest a strážní služba. „Na první poslech zní 60 milionů hezky, ale pokud to přepočtu na rozlohu národního parku a srovnám to s Horní Planou, pak je to stejné, jako kdybychom my investovali do turismu ročně 85 tisíc korun na našem území,“ zareagoval na ředitele Správy starosta Horní Plané Jiří Hůlka.

Autor článku a fotografií:  Miroslav Fuchs

Celý článek, galerii, video a historii budovy najdete na prachaticky.denik.cz